Myslíte si, že dýcháte čistý vzduch?

Vzpomínáte si na hluboký nádech v létě po silném dešti? Nebo vzduch na pobřeží moře po bouřlivé bouři? Váš nos byl šťastný, vaše plíce také. Pokud jste průměrný Čech, většinu svého života netrávíte na pobřeží moře nebo v hlubokém lese po vydatném dešti. Až 90% denního času trávíme v interiéru. A vzduch, který dovnitř pouštíme, není ukázkový. Víte, co vlastně dýcháme?

Kdo měří kvalitu ovzduší?

Kvalitu vzduchu v České republice pravidelně monitoruje Český hydrometeorologický ústav. Vydává zprávy o kvalitě ovzduší a přehled překročení imisních limitů a cílových imisních limitů znečišťujících látek. Tématu „Co dýchá Česko“ se věnují i ​​Hospodářské noviny, které přinášejí pravidelný obsah. Jaký (ne)čistý je podle nich vzduch, který dýcháme?

Česku je to dusivé

Analytici ze Státního zdravotního ústavu v Praze vydali odbornou zprávu s názvem Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší. Její obsah vyvolává pocit strachu o vlastní zdraví. Oprávněně. Státní zdravotní ústav odhaduje, že vlivem znečištěného ovzduší v Česku každoročně předčasně umírá několik tisíc lidí. V roce 2019 to bylo 4700 obyvatel, o roce 2018 až 7500.

Jemný i hrubý prach a další látky, které dýchame, přispívají k různým onemocněním. Nejčastěji srdce, cévy, nebo respirační choroby. Konkrétně jde o vysokou koncentraci PM2,5, PM10 a NO2. Pro vysvětlení – označení PM znamená „particulate matter“, t.j. částice. Číslo uvedené za touto zkratkou definuje velikost těchto částí. NO2 je označení pro oxid dusíku. Podle genetika Radima Šráma a jeho týmu z Akademie věd špatná kvalita ovzduší ovlivňuje takové lidské DNA a má vliv na vývoj ještě nenarozených dětí.

Na špici je Moravsko-slezký kraj

Moravsko-slezký, Olomoucký a Zlínský kraj jsou na vrcholu žebříčku měst s největším znečištěním ovzduší v Čechách. Nejhůře na tom je město Veřnovice. Na konci Hlavní ulici u mostu přes řeku Olši ucítíte silný zápach. Smog se zde drží, neboť obyvatelé topí tuhým palivem, obec leží v údolí řeky a když fouká vítr od polských sousedů, přináší další škodliviny.

Znečištění vzduchu v Evropě a ve světě

Podle OECD to s koncentrací škodlivých částí v Evropě nevypadá optimisticky. Nejhůře je na tom Polsko, následuje Bulharsko. Naše země skončila na šestém místě. V roce 2019 předčasně zemřelo v důsledku znečištěného vzduchu přes 300 tisíc Evropanů.

Kroky Evropské unie za účelem zvýšení čistoty vzduchu jsou sesumarizovány v akčním plánu nulového znečištění. V něm si stanovila EU plán snížit počet předčasných úmrtí (způsobených PM 2,5) alespoň o 55 %. Termín je do konce roku 2030.

Tímto tématem žije nejen Evropa, ale výrazně rezonuje i ve světě. Index znečištění vzduchu v reálném čase můžete sledovat v interaktivní grafice na tomto linku. Zde vedou žebříček nezdravého prostředí Írán, Chile, Bangladéš a Kuwait. Íránský Teherán je jedno z nejlidnatějších měst na světě a vzduch v něm ničí zdraví a životy jeho obyvatelům. Důvodem je nejen průmysl, ale také pohoří Alborz. To zachycuje kouř a prach a pro nedostatek větru ho nerozptyluje a nešíří dál, ale udržuje na jednom místě.

Jak se bránit?

Snižování škodlivých látek v ovzduší je třeba řešit systematickými investicemi do průmyslu, zemědělství či vytápění. To jsou však dlouhodobé environmentální cíle. Rychlé a účinné řešení znají obyvatelé znečištěných asijských měst. Před znečištěným vzduchem se chrání respirátory ak odfiltrování prachových částic využívají v domácnostech i kancelářích čističky vzduchu. Pokud si uvědomujete jak velký vliv má znečištěné ovzduší na vaše zdraví, rádi vám pomůžeme s výběrem té správné čističky vzduchu.